Začátečnické otázky
Napsal: 18 črc 2011 20:31
Všichni jsme kdysi stáli na úplném začátku a ptali se na otázky, které některé mazáky straší ve snech 
Takže pár takových otázek zde uvedu. Některé otázky mohou vzbudit úsměv, ale občas se na to stejně někdo zeptá (nutno podotknout, že to můžou být i děti).
1) Jak daleko to lítá?
- záleží na dosahu sysému vysílačka-přijímač, ale většina dnešních nesetových řešení má dosah minimálně 1 km.
- u modelů koupených i s vysílačkou z obchoďáku může být však dosah značně menší a to třeba i do 100m.
- model o rozpětí 1,5m je těžko viditelný už na vzdálenost 400m a tak je dosah 1km více než dostačující.
2) Jak vysoko to doletí?
- obvyklá odpověď je "Tak vysoko, že to už neuvidíte".
- Samozřejmě je to trochu složitější a dolet do výšky záleží na několika parametrech.
a) dosah vysílačky - obvykle dostatečný
b) síla pohonu - ovlivňuje stoupavost (jak vysoko se model dokáže dostat za určitý čas)
c) kapacita baterie - pokud se model plouží nahoru pomalu a má malou baterii, nemusí mu stačit energie na nastoupání do chtěné výšky.
- Pokud má model silný pohon, pak je jediným omezením náš zrak, protože s modelem se má lítat tak, aby šel bezpečně řídit a byl vidět kam letí.
3) Jak dlouho to lítá?
- to záleží na kapacitě baterky a odběru pohonu. Jednoduchým vzorečkem si lze doby letu snadno spočítat. V baterii by po létání mělo zůstat aspoň 20% kapacity, takže:
doba = (0,8 * kapacita)/odběr
to je při baterce 2200mAh a odběru 15A: (0,8*2,2)/15 = 0,11733 hodin = 7,04 minut.
To je samozřejmě minimální doba při letu na plný plyn, takže při pomalejším letu se může prodlužovat.
Odběr letadla lze snadno změřit pomocí DC wattmetru.
4) To skutečné létá?
- No aspoň se o to snažíme. Když se tomu dá silný motor, tak létají i vrata od stodoly. 
5) Můžu si to půjčit (může si to synek pak zkusit)?
- To by opravdu nebylo dobré. Jen snad v případě, že se jedná o model pro naprostého začátečníka, na kterém i majitel začínal bez jakýchkoliv informací o tom, jak se řídí model letadla. Pro ostatní modely je nutná již určitá praxe a model v rukou nepilota by velmi brzo mohl skončit rozsekaný na kousíčky.
6) Půjde to ještě slepit?
- Pokud je to materiál EPP, pak stačí trocha vteřiňáku, aktivátor a hurá do vzduchu. U ostatních konstrukcí to bude na dýl, pokud to ještě vůbec půjde.
no pokud někoho napadají další otázky nebo nějaký začátečník chce podobnou otázku položit, tak pokračujte v tomto tématu.
Takže pár takových otázek zde uvedu. Některé otázky mohou vzbudit úsměv, ale občas se na to stejně někdo zeptá (nutno podotknout, že to můžou být i děti). 1) Jak daleko to lítá?
- záleží na dosahu sysému vysílačka-přijímač, ale většina dnešních nesetových řešení má dosah minimálně 1 km.
- u modelů koupených i s vysílačkou z obchoďáku může být však dosah značně menší a to třeba i do 100m.
- model o rozpětí 1,5m je těžko viditelný už na vzdálenost 400m a tak je dosah 1km více než dostačující.
2) Jak vysoko to doletí?
- obvyklá odpověď je "Tak vysoko, že to už neuvidíte".
- Samozřejmě je to trochu složitější a dolet do výšky záleží na několika parametrech.
a) dosah vysílačky - obvykle dostatečný
b) síla pohonu - ovlivňuje stoupavost (jak vysoko se model dokáže dostat za určitý čas)
c) kapacita baterie - pokud se model plouží nahoru pomalu a má malou baterii, nemusí mu stačit energie na nastoupání do chtěné výšky.
- Pokud má model silný pohon, pak je jediným omezením náš zrak, protože s modelem se má lítat tak, aby šel bezpečně řídit a byl vidět kam letí.
3) Jak dlouho to lítá?
- to záleží na kapacitě baterky a odběru pohonu. Jednoduchým vzorečkem si lze doby letu snadno spočítat. V baterii by po létání mělo zůstat aspoň 20% kapacity, takže:
doba = (0,8 * kapacita)/odběr
to je při baterce 2200mAh a odběru 15A: (0,8*2,2)/15 = 0,11733 hodin = 7,04 minut.
To je samozřejmě minimální doba při letu na plný plyn, takže při pomalejším letu se může prodlužovat.
Odběr letadla lze snadno změřit pomocí DC wattmetru.
4) To skutečné létá?
- No aspoň se o to snažíme.
Když se tomu dá silný motor, tak létají i vrata od stodoly. 5) Můžu si to půjčit (může si to synek pak zkusit)?
- To by opravdu nebylo dobré. Jen snad v případě, že se jedná o model pro naprostého začátečníka, na kterém i majitel začínal bez jakýchkoliv informací o tom, jak se řídí model letadla. Pro ostatní modely je nutná již určitá praxe a model v rukou nepilota by velmi brzo mohl skončit rozsekaný na kousíčky.
6) Půjde to ještě slepit?
- Pokud je to materiál EPP, pak stačí trocha vteřiňáku, aktivátor a hurá do vzduchu. U ostatních konstrukcí to bude na dýl, pokud to ještě vůbec půjde.
no pokud někoho napadají další otázky nebo nějaký začátečník chce podobnou otázku položit, tak pokračujte v tomto tématu.
Ale u mě to bylo dáno tím, že já si modelářstvím plním svoji celoživotní touhu po létání, kterou nemohu ze zdravotních důvodů realizovat jinak, než přes FPV. A v modelařině byl bezpečný dosah 2,4GHz omezen na cca 1km. Nepotřebuji sice lámat dálkové rekordy, ale zdálo se mi nebezpečné motat se na samé hranici bezpečného dosahu a denně tak riskovat ztrátu modelu, proto jsem při přechodu z 35MHz volil hned 868MHz. Dnes už technologie 2,4GHz opět o něco pokročila, takže umožňuje mnohonásobně větší dosah než dříve, např. technologie Ghost, ELRS, nebo Twin (FrSky), případně i TBS CrossFire. Nezřídka si ale uživatelé těchto 2,4GHz technologií stále pomáhají zvýšeným výkonem, proto jsem se o toto přeplněné pásmo nijak hlouběji nezajímal a zůstal i dnes u legálního výkonu 25mW, kteý na 868MHz umožňuje dosah daleko větší, než potřebuji a tedy i jistotu, že nikdy neztratím model kvůli ztrátě signálu.